FAQ - Otázky a odpovědi

Co je to rady made společnost?

Ready-made společnost je společnost, která byla založena jen za účelem dalšího prodeje. Společnosti mají plně splacený základní kapitál.

Jaké jsou výhody koupě ready made společnosti?

Můžete podnikat do 24 hodin od vybrání společnosti, protože právo jednat jménem společnost vznikne po odvolaní stávajícího a jmenovaní nového jednatele. Vzhledem k tomu, že ke jmenovaní dochází spolu s převodem obchodního podílu, právo jednat jménem společností vznikne okamžitě po podepsání a ověření příslušných dokladů u notáře. Nemusíte čekat týdny či dokonce měsíce na zapsání společnosti do obchodního rejstříku, zbavujete se starostí spojených s jejím založením a neriskujete, že řízení o zapsání společnosti skončí zamítnutím.

Proč využít asistence při založení obchodní společnosti?

Ušetříte měsíc práce obíháním úřadů a vyplňováním formulářů (dle Světové banky je průměrná délka založení obchodní společnosti dokonce okolo 40 dní), čeká Vás asi 14 návštěv na osmi různých úřadů a institucí,budete muset doložit téměř 20 formulářů, potvrzení, výpisů, žádostí a návrhů, bezchybné vyplnění téměř dvacetistránkového formuláře návrhu na zápis do Obchodního rejstříku, každá chyba, kterou při vyplňování dokumentů uděláte, Vám celý proces založení firmy prodlouží.

Co je garance zápisu?

V případě nezapsání Vaší společnosti do obchodního rejstříku z důvodu našeho pochybení jsme připraveni Vám vrátit plnou cenu zpět.

Co je obchodní společnost?

Obchodní společnost nebo společnost je právnická osoba založená za účelem podnikání. Jako ekonomický pojem označuje tržní subjekt, který se specializuje na přeměnu zdrojů na statky. Pro své fungování nakupuje společnost služby výrobních faktorů, organizuje jejich přeměnu na výstup (statky) a tento výstup prodává. V ekonomické teorii je chování společnosti popisováno teorií společnosti.

Co je právnická osoba?

Sdružení osob (korporace), nebo majetku (nadace). Právnická osoba má právní subjektivitu, tedy způsobilost mít oprávnění a povinnosti pod vlastním jménem. Termín právnická osoba se používá vedle termínu fyzická osoba pro označení jednoho ze dvou typů právních subjektů.

Jaké jsou druhy obchodních společností?

Obchodní společnosti můžeme dělit na kapitálové a osobní. Mezi osobní obchodní společnosti patří veřejná obchodní společnost (v. o. s., minimálně 2 osoby podnikající pod společným jménem, § 76 a násl. obch. zák.) a komanditní společnost (k. s., minimálně 2 osoby podnikající pod společným jménem, § 93 a násl. obch. zák.). Mezi kapitálové obchodní společnosti patří společnost s ručením omezeným (s. r. o., může být založena i jen jednou, maximálně však 50 osobami, § 150 a násl. obch. zák.) a akciová společnost (a. s., může založit i jedna osoba (ale musí být právnická), maximální počet osob není omezen, § 154 a násl. obch. zák.). Kromě kapitálových a osobních společností, které jsou českému právnímu řádu vlastní, můžeme rozlišovat ještě evropské obchodní společnosti: evropská (akciová) společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení. Základní kapitál společnosti musí být v jednotkách české měny. Jeho výše se liší podle typu společnosti. Vytváří se povinně v komanditní společnosti (platí jen pro komanditisty, nikoli komplementáře), ve společnosti s ručením omezeným (min 200 000 Kč) a v akciové společnosti (min 2 mil Kč bez veřejné nabídky akcií, min 20 mil Kč s veřejnou nabídkou akcií).

Jaké jsou obecné náležitosti pro založení a vznik obchodní společnosti?

Zakladatelem obchodní společnosti může být fyzická nebo právnická osoba. Společnost se zakládá společenskou smlouvou (v případě a.s. se nazývá "zakladatelská listina") podepsanou všemi zakladateli (§ 57 odst. 1 obch. zák.), pokud ji zakládá 2 či více společníků, nebo zakladatelskou listinou ve formě notářského zápisu (§ 57 odst. 3 obch. zák.), pokud je zakladatel jen jeden. Společnost vzniká dnem, kdy byla zapsána do obchodního rejstříku.

Jaké jsou další dokumenty při zhaložení právnícké osoby?

Statutární orgány - jednatel/é, dozorčí rada, prokura: výpis z rejstříku trestů ČR (v případě cizích státních příslušníků i ze země původu) mladší 3 měsíců, platný průkaz totožnosti

Společníci: platný průkaz totožnosti (fyzická osoba), výpis z obchodního rejstříku (právnická osoba)

Sídlo: výpis z katastru nemovitostí sídla společnosti, souhlas vlastníka s umístěním sídla

Živnostenské listy: volné živnosti - není nutný odpovědný zástupce (dokumenty se nevyžadují), živnosti řemeslné, vázané a koncesované - odpovědný zástupce (výpis z rejstříku trestů mladší 3 měsíců, prohlášení odpovědného zástupce

Co je to valná hromada společnosti?

Je nejvyšším orgánem společnosti. Koná se nejméně jedenkrát ročně a schvaluje například rozdělení zisku, účetní závěrku, stanovy společnosti atd. Co se týče schválení účetní závěrky nebo rozdělení zisku, pak v případě, že společnost má pouze jednoho společníka, stačí „Rozhodnutí jediného společníka“ a není třeba svolávat valnou hromadu

Kdo je staturátní orgán společnosti?

Statutární orgán tvoří osoby oprávněné jednat jménem právnické osoby - sdružení, spolku a podobně. Složení, ustanovování, pravomoci a odpovědnost těchto osob určuje zákon, zakládací listina nebo stanovy. Statutárním orgánem může být jedna osoba (například jednatel společnosti s ručením omezeným, ředitel státního podniku nebo farář katolické farnosti) nebo kolektivní, například představenstvo akciové společnosti či družstva. Bližší podrobnosti stanoví Obchodní zákoník (zákon 513/1991 Sb., část II.), Občanský zákoník (zákon 40/1964 Sb. s četnými novelami) a Stanovy spolku nebo společnosti.

Vznik jednatelství a oprávnění jednat za společnost.

Oprávnění statutárního orgánu jednat jménem právnické osoby vzniká okamžikem, kdy byl statutární orgán stanoveným způsobem ustaven – zvolen či jmenován. Je tedy oprávněn jednat, bez ohledu na to, kdy dojde k zápisu do obchodního rejstříku. Zápis statutárního orgánu obchodních společností není podmínkou vzniku jeho jednatelského oprávnění od 1. července 1996. Za důkaz oprávnění lze v takovém případě brát usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu obsažené v zápise o schůzi takového orgánu (např. valné hromady), písemné rozhodnutí orgánu příslušného jmenovat statutární orgán.

Jaká je funkce dozorčí rady?

Kolektivní orgán právnické osoby, který má převážně kontrolní pravomoci vůči orgánu, který subjekt řídí či který má obchodní vedení. Podle českého práva se zřizuje zejména u kapitálových obchodních společností (akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným) a dále u různých jiných subjektů, pokud tak určuje zvláštní zákon nebo zakladatelský dokument (např. státní podnik, veřejná výzkumná instituce, zájmové sdružení právnických osob, nadace, nadační fond apod.).

Do jaké výše ručí kapitálová společnost?

Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem, společníci pak společně a nerozdílně ručí za závazky společnosti do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků podle stavu zápisu v obchodním rejstříku. Ručí tedy i společník, který svou část vkladu již splatil. Zaplacením kterémukoliv z věřitelů ručení nezaniká ani se nesnižuje jeho rozsah. Zápisem splacení všech vkladů do obchodního rejstříku ručení společníků zaniká.

Jak zrušit obchodní společnost?

Společnost se zrušuje uplynutím doby, dosažením účelu, rozhodnutím společníků či orgánu společnosti, rozhodnutím soudu, v důsledku přeměny společnosti a zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení (§ 68 odst. 3 obch. zák.). Společnost zaniká dnem, kdy je vymazána z obchodního rejstříku (§ 68 odst. 1 obch. zák.). Tomuto zániku však předchází zrušení s likvidací či bez ní (§ 68 odst. 2 obch. zák.). Likvidace se neprovádí v případě, že dochází k přeměně společnosti nebo v případech, kdy zde k tomu není postačující majetek. V ostatních případech dochází i k likvidaci.

Co je insolvence?

Platební neschopnost neboli insolvence je neschopnost dlužníka splácet své dluhy a tak dostát svým závazkům i přes snahu dlužníka splácet svůj dluh věřiteli. Jedná se o rozdílný stav oproti platební nevůli, kdy dlužník nemá vůli svůj dluh splácet. Dlužník se do platební insolvence může dostat např. vyhlášením konkurzu nad firmou, vyrovnáním dlužníka s věřitelem atd.V druhotné platební neschopnosti se nachází dlužník, který není schopen hradit své závazky z důvodu neuhrazených pohledávek od odběratelů. Stav druhotné platební neschopnosti se postupně přenáší na další subjekty, čímž ohrožuje podnikatelské prostředí jako celek.

Kdy se jedná o předlužení?

Jestliže má podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba více věřitelů a jestliže její splatné závazky jsou vyšší než její majetek, do jehož ocenění se zahrne i očekávaný výnos z pokračující podnikatelské činnosti, lze-li příjem převyšující náklady při pokračování podnikatelské činnosti důvodně předpokládat.

Co je úpadek splečnosti?

V českém právu je úpadek definován zákonem č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti dne 1. října 1991. Zákon rozeznává dvě formy úpadku – insolvence a předlužení. Úpadek může nastat v jedné či obou svých formách. Pro závěr, že dlužník je v úpadku ve formě insolvence, není rozhodné, jaké jsou jeho očekávané výnosy z podnikatelské činnosti. Rovněž se nepřihlíží k výši jeho pohledávek, které má za svými dlužníky, pokud je nebyl schopen vymoci či jinak využít k úhradě vlastních splatných závazků. Platební neschopnost dlužníka nemusí nutně mít dlouhodobý a nezměnitelný charakter, o zákonem požadovanou delší dobu se bude jednat po šesti měsících.

Jaké jsou důsledky úpadku společnosti?

Právnická osoba a podnikající fyzická osoba, které jsou v úpadku, mají povinnost bez zbytečného odkladu podat návrh na prohlášení konkursu nebo návrh na vyrovnání. U právnické osoby v likvidaci je tato povinnost dána jen v případě předlužení. U právnických osob tato povinnost dopadá na statutární orgány dlužníka (např. představenstvo u akciové společnosti, jednatelé u společnosti s ručením omezeným, likvidátor u právnické osoby v likvidaci, je-li předlužena). Není-li fyzická osoba plně způsobilá k právním úkonům, mají tuto povinnost její zákonní zástupci. Jestliže odpovědné osoby svoji povinnost podat návrh na prohlášení konkursu nesplní nebo pokud je z jejich viny návrh zamítnut či konkursní řízení zastaveno, odpovídají věřitelům za škodu, která jim tím vznikne, ledaže prokáží, že škodu nezavinily. Úmyslné nepodání návrhu na prohlášení konkursu může být také posouzeno jako trestný čin (trestný čin nesplnění povinnosti v řízení o konkursu podle § 126 odst. 2 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů). Dlužník, na jehož majetek byl prohlášen konkurs, se označuje jako úpadce (kridatář).